Incest je, s různými omezeními, povolen mezi sourozenci, dokonce i mezi sourozenci, jejichž rodiče si odpřísáhli kemmerováni. Sourozenci si však nesmí odpřísáhnout kemmerování a nesmí v kemmerováni pokračovat poté, co se jednomu z partnerů narodí dítě. Incest mezi generacemi je přísně zakázán (v Karhide/Orgoreynu; prý je ale povolen mezi kmeny v Perunteru, antarktickém kontinentu. Může to být pomluva.).

Co jsem se ještě dověděla? To podstatné jsem už asi uvedla.

Jeden rys tohoto anomálního uspořádáni věcí zřejmě má adaptivní význam. Protože k souloži dochází jen v období plodnosti, šance na početí je vysoká, jako u ostatních savců, u nichž probíhá cyklus zvaný estrus. V drsných podmínkách s vysokou dětskou úmrtností je možné poukázat na význam přežiti rasy. V civilizovaných oblastech Gethenu není v současné době ani dětská úmrtnost, ani porodnost nijak vysoká. Tinibossol odhaduje, že počet obyvatel na těchto třech kontinentech nepřesahuje 100 miliónů, a je toho názoru, že tento stav trvá alespoň jedno milénium. Absence podmíněná rituálními a etickými důvody a užívání antikoncepčních pilulek zřejmě sehrály hlavní roli v udrženi této stability.

Na oboupohlavnosti jsou některé aspekty, které jsme jen zahlédli, které můžeme jen tušit a které asi nikdy nepochopíme úplně. Fenomén kemmeru nás průzkumníky samozřejmě všechny fascinuje. Nás fascinuje, ale Getheňany má ve své moci, je ovládá. Struktura jejich společnosti, řízení průmyslu, zemědělství, obchod, velikost osad, náměty jejich příběhů, všechno je vytvořeno tak, aby vyhovovalo cyklu somer-kemmer. Každý má jednou měsíčně dovolenou; nikdo, ať je v jakémkoli postaveni, není povinen ani nucen pracovat, je-li v kemmeru. Nikdo není odehnán od domu sloužícímu ke kemmerování, i když je chudák nebo cizinec. Všechno jde stranou před tou opakující se trýzní a slavností vášně. Toto chápeme snadno. Co však chápeme těžko – že čtyři pětiny veškerého času nejsou tito lidé vůbec sexuálně motivováni. Sexu se věnuje prostor, spousta prostoru, ale ten prostor je jakoby někde mimo. Gethenská společnost ve svém každodenním chodu a běžných činnostech je bez sexu.

Uvědomte si: Kdokoli se může uplatnit kdekoli. Zní to sice jednoduše, ale psychologické důsledky jsou nesmíme. Ze skutečnosti, že každý mezi sedmnácti a asi pětatřiceti má stejnou pravděpodobnost, že (jak to vyjádřil Nim) „bude mít na krku plození děti", vyplývá, že nikdo tady to nemá tak jednoznačně „na krku" jako ženy všude jinde – psychologicky ani tělesně. O břemeno i privilegium se tady všichni dělí rovným dílem; všichni riskují stejně a mají stejnou volbu. Proto také tady není nikdo tak svobodný jako svobodný muž jinde.

Uvědomte si: Ditě nemá žádnou psycho-sexuální vazbu na otce a na matku. Na Zimní planetě neznají báje o Oidipovi.

Uvědomte si: Tady neexistuje žádný nechtěný pohlavní styk, žádné znásilněni. Jako u většiny savců s výjimkou lidí, soulož je možná jen se vzájemným souhlasem a na vyzváni; jinak k ni nedojde. Svedeni je samozřejmě možné, ale musí být strašně dobře načasováno.

Uvědomte si: Neexistuje tu rozdělení lidí na silnou a slabou polovinu, ochránce/ochraňované, dominantní/submisivní, majitele/nemajetné, aktivní/pasivní. Celková tendence k dualitě, která prostupuje lidské myšlení, je ve skutečnosti na Zimní planetě potlačena nebo úplně pozměněna.

Následující musí být zahrnuto do mých dokončených pokynů:

Když se setkáte s Getheňanem, nemůžete a nesmíte udělat to, co naprosto přirozeně dělá bisexuál, že onomu Getheňanovi přisoudíte roli muže nebo ženy a sami vzhledem k tomu jedinci zaujmete roli v závislosti na svých představách o modelových nebo možných interakcích mezi osobami stejného nebo opačného pohlaví. Náš model sociosexuálni interakce tady prostě neexistuje. Nemohou hrát hru. Nepohlížejí na sebe jako na muže a na ženy. Tuto představu náš mozek těžko přijímá. Vždyť první otázka, když se u nás narodí dítě, je…

Nepředstavujte si však Getheňany jako „to". Oni nejsou bezpohlavní. Jsou potenciální, integrální. Protože nemáme odpovídající osobní zájmeno pro Karhiďany v someru, musím používat,on‘ ze stejného důvodu, jako jsme používali maskulinum pro označeni transcendentního boha: není tak vymezující a tak specifické jako neutrum nebo femininum. Jenže tím, jak si to zájmeno užívám sama pro sebe, neustále zapomínám, že Karhiďan, se kterým jsem, není muž, ale ženomuž.

Prvního mobila, pokud bude nějaký vyslán, je třeba varovat, že, nebude-li dostatečně sebejistý nebo senilní, utrpí jeho pýcha. Muž očekává uznáni své mužnosti, žena oceněni ženskosti, ať jsou projevy uznáni a oceněni jakkoli nepřímé a nenápadné. Na Zimní planetě jednoduše nebudou. Člověk je tu respektován a posuzován jen jako lidská bytost. Je to úděsný zážitek.

Zpět k mé teorii: Po zralém zváženi motivů takového experimentu, pokud k nějakému došlo, a ve snaze zprostit naše hainské předky viny za spáchané barbarství, za to, že zacházeli s živými jako s věcmi, jsem došla k závěrům, co asi sledovali.

Cyklus somer-kemmer nám připadá jako degradování, návrat k rozmnožovacímu cyklu nižších savců, mechanická závislost lidských bytostí na imperativu říje. Je možné, že experimentátoři chtěli zjistit, zda lidské bytosti postrádající nepřetržitou sexuální potenci zůstanou inteligentní a kulturní.

Na druhé straně omezení pohlavního pudu do uzavřeného časového úseku a jeho ‚ujednoceni se‘ na oboupohlavnosti určitě ve velké míře zabraňuji jak zneužití, tak frustraci pohlavního pudu. Sexuální frustrace určitě existuje (i když společnost proti ni dělá, co je v jejích silách; pokud je sociální jednotka dost velká, aby v ní ve stejné době byla v kemmeru více než jedna osoba, je pohlavní naplněni poměrně zaručené), ale aspoň nemůže narůstat; končí s koncem kemmeru. Dobrá; jsou tím ušetřeni mnohých třeštěni a blouzněni; jenže co zbude pak, v someru? Co pak mohou sublimovat? Čeho dosáhne společnost eunuchů? – Oni samozřejmě nejsou v someru eunuši, přiléhavější by bylo porovnáni s preadolescenty: nevykastrovaní, ale latentni.

Další závěr týkající se smyslu onoho hypotetického experimentu: eliminace války. Předpokládali staří Hamané, že nepřetržitá sexuální schopnost a organizované násilí ve společnosti, z nichž ani jedno, ani druhé není vlastní jiným savcům než člověku, jsou příčina a následek? Anebo si, podobně jako Tumass Song Angol, mysleli, že válka je čistě mužská náhražková činnost, jakési znásilňování ve velkém, a proto při svém pokusu odstranili mužský element, který znásilňuje, a ženský, který je znásilňován? Bůh ví. Skutečností však je, že Getheňané, ač maximálně soutěživí (jak dokazuje spletitý systém sociální interakce skýtající konkurenci v oblasti prestiže atd.), nejsou, jak se zdá příliš agresivní; aspoň ještě nikdy neprodělali nic, co by se dalo nazvat válkou. Klidně se zabíjejí po jednom, po dvou; málokdy po deseti nebo dvaceti; nikdy po stovkách nebo tisících. Proč?

Možná se ukáže, že to nemá s jejich oboupohlavní psychologií nic společného. Konec konců jich není nijak moc. A to podnebí k tomu. Počasí na Zimní planetě je tak nemilosrdné, tak blízko hranice snesitelnosti i pro ně se všemi jejich uzpůsobeními na zimu, že možná vyčerpají svou bojovnost bojem se zimou. Okrajové národy, rasy, které jakoby unikají pozornosti, bývají zřídkakdy válečnické. A na závěr, dominantním faktorem v gethenském životě není sex nebo jiná lidská záležitost: je to jejich prostředí, jejich studený svět. Tady má člověk krutějšího nepřítele, než je sám.

Jsem žena z mírumilovného Chiffewaru a nejsem odborník na přitažlivou moc násilí a povahu války. Toto bude muset promyslet někdo jiný. Ale opravdu si nedovedu představit, že by někdo, kdo prožil zimu na Zimní planetě a viděl pravou tvář ledu, mohl přikládat velkou váhu vítězství a slávě.