— A vy, Grišo, máte za to, že Putin skutečně ví o koncepci? — zeptal se Holmes.

— Osobně je pro mě těžké o tom soudit, protože jsem dávno nebyl v Rusku, ale ti co zde pobývali mají názor, že veškeré vyšší vedení země je seznámeno s materiály koncepce. Otázka je v něčem jiném – v jejich vztahu k ní. Pobývaje v různých zemích, vy Holmesi jste se mohl přesvědčit, že dokonce už i tam o ní ví; také otázky nastoluje dostatečně seriózní. Četl jsem literaturu doprovázející koncepci, jejíž pouhý seznam čítá 30 položek; dívám se i na stránky dotu.ru – vše je velmi podložené a velmi seriózní, ale... nezapadá do zformovaných stereotypů vnímání okolního světa, zformovaných na základě biblické koncepce. Patroni Putina všechny ty, kdo pochopili novou koncepci a pokouší se ji uvést do života, pro sebe nazývají „mrtváky“ - nelíbí se jim literaturně-epický název Koncepce společné bezpečnosti - „Mrtvá voda“. Nicméně, „voda mŕtva“ a ne „mrtvá“ (v orig.: „вода мёртвая“, а не „мертвая“, pozn. překl.).  V ruštině jsou ty dvě slova dobře odlišitelná akusticky, v psané podobě jsou téměř totožná až na dvě tečky nad „E“.

Griša nakreslil dvě písmena „ё“ a „e“, a vidíc, že Holmes ne zcela chápe, o čem je řeč, pokračoval:

— Odstraňte v anglickém rukopisu dvě tečky nad písmeny „i“ a „j“, umístěnými vedle sebe, a budete to číst jako „y“, a zde je také řeč o dvou tečkách. Nakolik je mi známo, dnes běží v Rusku skutečná válka za právo nechat či ubrat z ruské abecedy písmeno „ё“, a já jsem dlouho nechápal příčinu tvrdých postojů obou stran v této „abecední válce“, dokud jsem nemluvil s hosty z Petrohradu. Příliš přímočará logika, která se dle mého projevila v loutce předsedy Rady bezpečnosti „kousnuté“ kobrou, v systému oznámení, stojícímu v konfrontaci s KOBou, označuje jedno: Sergej Ivanov je nevhodný pro další využití v rámci biblické koncepce. Pokud analyzovat materiály ruského tisku a televize, je dobře vidět, jaké peníze jsou utráceny na libovolné hlouposti, jen aby čtenář a divák nepřemýšlel o ničem důležitém. V podstatě masmédia vytvářejí něco jako kouřovou clonu, „bílý šum“, na jehož pozadí je nemožné oddělit „užitečný signál“, to znamená informaci, nutnou pro přijetí správného řešení. Ale to není od života v bavlnce, ale proto, že dnes v Rusku je velmi těžké nezaznamenat koncepci, alternativní biblické, protože ona není výmysl skupiny lidí, realizujících společenskou iniciativu, ale je objektivní potřebou nového informačního stavu, ve kterém se celá společnost ocitla po 11. září 2001. A přesto, protivníci KOBy nyní nic jiného dělat nemohou, než se tvářit, že neexistuje. Pravda, dlouho to pokračovat nemůže: čím déle ji budou sdělovací prostředky zamlčovat, tím výše „voda“ bude vzlínat, vykazujíc psychologický tlak na „elitu“. Nu a ti, koho „elita“ považuje za stádo, se budou stále více přesvědčovat o zdegenerovanosti „elity“, neustále ztrácející svou autoritu, což nakonec přinutí prosté lidi myslet samostatně. A to je hlavní podmínka proměny stáda-davu v národ.

— Vy o tom Grišo mluvíte tak přesvědčeně, že u mě mimoděk vzniká otázka, — nejste vy sám náhodou členem té „společenské iniciativy“, která sama sebe nazvala Vnitřní prediktor SSSR?

— Mně samozřejmě lichotí slyšet od vás takové hodnocení, pane Holmesi, ale není to tak. A mluvím o tom přesvědčeně jen proto, že jsem sám prošel všechna stádia: od úvodního odmítnutí kultury, ve které jsem se narodil a vyrostl, skrze přehodnocení osobních stereotypů, zformovaných tou kulturou, do hledání její alternativy. Neřeknu, že to bylo jednoduché, protože i zde jsem se ocitl v důsledku nevědomého hledání alternativy k biblické kultuře. A na nějaký čas jsem v ašrámu získal pokoj v duši, ale potom jsem pochopil, že tento pokoj je pokoj zombie, a že je ještě nebezpečnější, než ten život, před kterým jsem utekl z Ruska.

— A v čem vidíte to nebezpečí?

— Ve fašismu.

— Nechápu, chcete říct, že v Indii je možný fašismus?

— Všechno závisí na tom, co chápete pod fašismem. Dnes se otázka nebezpečí „fašismu“ zpravidla vztahuje k ideím nacionální a rasové výjimečnosti a netolerance, k reálným a domnělým útokům na práva představitelů národních menšin a diaspor, a také na „fašistickou“ symboliku a frazeologii zděděnou po Itálii a Německu. Nicméně, ve védické kultuře Indie, která je starší, než kultura starověkého Egypta, jež zrodila biblickou kulturu, existují oba symboly, jejichž stoupenci se obviňují z fašismu v posledních desetiletích: i hvězda Davida (sionistický fašismus), i svastika (nacionál-socialismus Německa a jemu poklonkující neonacisté různých zemí).

Kromě toho, fráze „malí lidé“ je charakteristická pro všechny davově-“elitární“ společnosti jako opak jiných frází „lepší lidé“, „urození lidé“ atd. Nakolik jsem se mohl přesvědčit, kastový systém Indie nikam nezmizel, ale, podobně jako otrokářství biblické civilizace, nabyl „blahorodných“ vnějších forem. Vy jste, pane Holmesi, obrátil pozornost na téměř třistamilionovou část obyvatel Indie, kterou zde nazývají „malí lidé“? Obrátil jste pozornost na to, že oni sami nic nechtějí? V průběhu mnoha pokolení je přesvědčili, že je to tak určeno Shora, že v tomto životě jednoduše neměli štěstí, ale pokud budou poslušní, pak v následující inkarnaci budou mít větší štěstí, a v dalším životě se mohou narodit do jiné kasty. Ale vždyť i ostatní, kdo nepatří do kategorie „malých lidí“, takový stav považují za normální. Je zajímavé, že když sem vaši předkové přišli, nemohli v angličtině najít termín pro pojmenování „nejnižší kasty“ indické společnosti, a začali je nazývat podle svého: „malí lidé“ - „little people“, ačkoliv v samotné indické společnosti je vyšší kasty nazývají jinak: „neexistující lidé“. To je jeden z projevů toho, že kastový systém Indie, existující defakto věky, je svou podstatou jedním z nejstarších druhů fašismu na Zemi.

— Čestně se přiznám, Grišo, závěr je to pro mě poněkud nečekaný. Nakolik je mi známo, slovo „fašismus“ je od latinského slova „fascia“, které označuje jednoduše svazek prutů omotaný kolem topůrka sekery, svázaný řemínkem. V starém Římu byly fascie ze začátku znakem královské moci, pak znakem moci vyšších státních úředníků, takzvaných „magistrátů“; po magistrátech nosili fascie „liktorové“ – sloužící, zabezpečující jejich bezprostřední ochranu. V novodobé historii se fašismus stal známým díky rozšíření v Itálii. Tam se skutečně zrodil na základě protestních emocí množství „malých lidí“, kteří se ve společnosti „svobody“ osobní iniciativy ocitli utlačovaní individualismem větších a velmi velkých oligarchů

[39]

, zneužívajících různorodou moc podle svých záměrů. Protože protestní hnutí tohoto druhu existovalo v Itálii, ambice jeho tamních ideologů na následnost ve vztahu k bývalé velikosti a moci Římské říše se projevily v tom, že starořímská fascia jimi byla vybrána jako symbol jednoty „malých lidí“ v otázce ochrany jejich životů před utlačováním „velkých lidí“ - oligarchů. Tak fascia dala název „fašismus“ zpočátku protestnímu hnutí proti oligarchům vedenému vůdcem „malých lidí“

[40]

. Ale v Indii nevidím ani oligarchy, ani vůdce, a hlavně – nevidím úsilí o protestní sjednocení „malých lidí“ proti neviditelným nebo „neexistujícím“ oligarchům.

— Přesně stejné námitky jsem, pane Holmesi, měl ze začátku i já, když mi mí známí z Petrohradu ukázali indický fašismus. Skutečně, fašismus se považuje za nenávistnou ideologii, a takovou ideologii zde nenajdete. Navíc, všechny duchovní praktiky, kterých je v Indii nevyčíslitelné množství, jsou zevně namířeny na zdokonalování člověka. Ale podívejte se na realitu, jaké možnosti má těch 300 milionů stát se lidmi? Zde cení rostliny a zvířata výše, než člověka; zde zbožňují každý keřík, každý strom; pokud staví cestu a v cestě stojí strom, cesta obchází strom a nikdo nemá právo mu uškodit, ale také si zde nikdo nevšímá „neexistující“ třetiny obyvatel ohromné a pohádkově bohaté země. V Indii prakticky není organizovaný zločin, kterým je napaden jak Východ, tak Západ, i Rusko. Podívejte se na policisty: jsou snad ověšeni neprůstřelnými vestami a moderními zbraněmi? Jen obušek v ruce, ale... jaký pořádek! Západ může jen závidět. A proč? — protože společnost je pevně stratifikována a v takovém stavu se vyvíjí už tisíciletí. Co mohou krást ti nešťastní „malí lidé“ sobě navzájem? Kousek polyetylénu nebo vlnitého plechu. A přechod z jedné kasty do druhé je nemožný.