— Mějte za to, Watsone, že ne náhodou jste měl "veliké štěstí" ve vašem setkání s "Pikovou dámou", ve všech významech. Pamatujete si příčinu tragického konce Hermanna, jak zvali hlavního hrdinu?

— Pokud se nepletu, Holmesi, zahubila ho chorobná vášeň ke kartám a hazardu. Počkejte, vzpomněl jsem si! Hermann se pokoušel vyloudit nějaké tajemství u stařeny — na jakou kartu vsadit, aby bral bank.

— Ano, řeč tam je o hře "faraon", - začal Holmes a jakoby pro sebe dodal, - velmi zvláštní název karetní hry. Hermann získal ve snu tajemství třech karet, - pokračoval Holmes své vyprávění, a vyhrává velké peníze, když postupně sází na trojku, sedmičku a...

— Eso vyhrálo! - vykřikl jsem, téměř jako hrdina povídky, - ale co si pamatuju, místo esa mu padla "piková dáma". Začínám chápat, Holmesi, kde se bere váš zájem o Puškina. Znovu přeslovuté číslo 11, a znova tragédie, pravda, ne vesmírného měřítka

[5]

.

— A teď se podívejte na toto, Watsone.

Holmes znovu otevřel "Post historický piknik" a ukázal na text na vršku kresby, napravo od něhož byla vidět ženská socha, a pod ní figura, mající vztah k starověkému Egyptu.

— Můžete to Watsone prosím přešíst?

— Mapa nějaké oblasti, - začal jsem, pomalu volíc slova překládaje titulek, provedený tučným písmem. Za ním byl text menším písmem:

"Hra v karty ... druhá nejoblíbenější činnost v naší zemi. První místo — revoluce. Revoluce míchají karty, ... hra se stává zajímavější, protože je bez pravidel. U karet je nejdůležitější pamatovat si, jaké už jsou ze hry. Připomínáme hráčům a revolucionÁřům, že tato karta je už bita."

To je přibližně, Holmesi, a přesnější překlad bych mohl udělat se slovníkem.

Když jsem dočetl, se zvědavostí jsem se podíval na Holmese, dávaje všemi způsoby najevo, že jsem z té abrakadabry máloco pochopil. Působilo to jako zpráva nebo instrukce. Ale od koho a komu?

— Zcela sdílím váš údiv, Watsone, ale nečekejte ode mě upřesnění. Poslali mi překlad toho zvláštního textu, ale nyní vám ho ještě neukáži, v naději, že ho uděláte lépe, poté co se blíže seznámíte s rébusem. Prozatím chci jen obrátit vaši pozornost na množství jakoby mezi sebou nesvázáných událostí, které spojují slova s kořenem "pik": "pikniky" v Newyork Times, "pikniky" v "Hodině zvratů", "Piková dáma" u Puškina. Trochu přespříliš "pik", milý Watsone, pokud mít na paměti, že "náhoda" v chápání autora "Pikové dámy" je — mocná, okamžitá zbraň Prozřetelnosti, jejíž projevy v životě lidí je nemožné pochopit bez vnímání obecného chodu věcí?

Nyní je mi jasné jedno: stojí před námi úkol pochopení role číselné míry v tragických událostech "černého úterka"

[6]

. Snadných řešení nebude, příteli, nicméně mám za to, že společným úsilím můžeme uspět, pokud budeme disponovat i mírou trpělivosti. Zdá se mi, že pro rozšifrování posledního rébusu, který je, nakolik chápu, nějak spojen s tragédií v New Yorku a Washingtonu, musíme nejprve pochopit význam prvních dvou "pikniků", a proto bych chtěl, můj příteli, abyste v klidu popřemýšlel nad mnou shromážděným materiálem. Pokuste se ho pozorně prostudovat. Zde — podal mi svou složku — je kromě záhadných ruských "pikniků" i výběr různých zpráv z novin všech zemí světa. Předpokládám, že vám ty materiály pomohou zorientovat se v problémech, které čekají na své řešení.

Nedávno mě spolupracovník auditorské firmy "Ernst & Young", ve které v posledních letech pracuji jako konzultant, seznámil s jedním ruskojazyčným serverem na internetu. Jsou tam velmi zajímavé práce, z nichž některé na mou prosbu přeložili mí ruští přátelé, žijící v Londýně, do angličtiny. Pravda, stěžovali si na složitost překladu konkrétních míst, zvláště týkajících se bohoslovských témat. Ale dvě práce, podle mého velmi zajímavé, jsou na těch stránkách vyloženy v angličtině. Jejich vytištěné kopie jsou v té složce.

Promiňte, Watsone, ale dnes odlétám do Curychu v záležitostech firmy, o které jsem se zmínil. Možná, že poletím i do Španělska, kde je také filiálka té firmy, ale i ... mnoho lidí, kteří dobře znají historii trockismu. Občanská válka ve Španělsku je dílo trockistů. Ne náhodou proces proti Pinochetovi, který svým "pučem" překazil marxisticko-trockistické plány v Chile, vede soudce Baltasar Garzón

[7]

ze Španělska. Myslím, že cesta zabere dva-tři týdny a věřím, drahý Watsone, že po návratu od vás uslyším mnoho zajímavého.

Holmes mi potřásl rukou a chystal se už odejít, když se najednou zastavil, tak nějak zvláštně se na mě podíval a se záhadným úsměvem se zeptal.

— Mám k vám Watsone jeden dotaz jako k šachistovi: co vy si o tom všem myslíte?

Zpočátku jsem byl trochu zmatený, maje za to, že je to další Holmesova ironická narážka  ohledně mé šachové vášně, a dokonce jsem mu chtěl odpovědět nějakým vtipem, rozšířeným mezi šachisty. Ale potom, když jsem spatřil výraz jeho tváře, zjistil jsem, že pohled mého druha je neobyčejně vážný a čeká neortodoxní odpověď.

— Gambit

[8]

... nějaký, - pomalu jsem pronesl první slova, která mi přišla na mysl, spojená s šachovou terminologií, -... může být, poslední gambit, - dodal jsem už sebejistěji - ano, poslední gambit druhého tisíciletí, které nás opouští.

— Velmi zajímavé rozhodnutí, a možná konečné - doslova pro sebe si zamumlal Holmes.

Na jeho tváři už nebyl úsměv a pohled, zahleděný někam do dálky, doslova hledal nepolapitelné konečné rozhodnutí.

— A možná, že má doktor Watson pravdu? — neočekávaně zadal otázku někomu, kdo zde nebyl, a jakoby shrnoval dlouhý spor s neviditelnou třetí osobou, zakončil: — někdo, mající přímý vztah k otázkám globálního řízení, obětuje mnoho, aby získal výsledek, překračující nejbujnější fantazie současného lidstva.

Holmesův pohled se vrátil do reality a on se na mě znovu usmál svým téměř potutelným úsměvem.

— Výborně, Watsone. Náš nový výzkum bude probíhat pod krycím názvem "Poslední gambit". V mém notebooku se nahromadilo mnoho informací o této záležitosti a od této chvíle se soubor, do kterého zapisuji svá zjištění o ruských "piknicích", bude nazývat stejně — "Poslední gambit". Radím vám všechny vaše úvahy ohledně "pikniků" a také materiálů, které jsem vám nechal ve složce, také shromažďovat v jednom souboru.

Část 2. Výzkumy Watsona

Večer 22. září. Ruské "pikniky"

Ve druhé polovině dne se Holmes odebral na letiště Heathrow a já jsem se začal zabývat jeho dokumenty. Pohodlně  uveleben v křesle, vyndal jsem ze stolu koženou složku a se zvědavostí začal zkoumat její obsah. Nejprve novinové zprávy a výpisky. Některé z nich, nejkratší, uvádím v plném znění.

Výpisek č.1. 15. května 1976, noviny "Weekly news" informují, že porodník jménem Triplett potřetí asistoval u porodu trojčat.

Výpisek č.2. 5.12.1664 se v úžině Pas-de-Calais potopila britská loď jménem "Meney", utonula celá posádka kromě jednoho námořníka jménem Hugh Williams. O 121 let později, na den přesně, se 5.12.1785 v Irském moři, v blízkosti ostrova Man potopila další loď. Přežil jediný námořník, jehož jméno bylo Hugh Williams.

Výpisek č.3. V roce 1883 se nějaký Henry Ziegland rozešel se svou nastávající, která si ze žalu sáhla na život. Její bratr se rozhodl ji pomstít. Kulka z jeho pistole však Zieglanda jen škrábla, a zaryla se do kůry stromu. Ziegland spadl na zem a bratr, maje za to, že msta je vykonána, se na místě zastřelil... V roce 1913, o 30 let později, se stále živý a zdravý Ziegland rozhodl porazit právě ten strom, do kterého se zaryla kulka. Strom odolával a tak se Ziegland rozhodl pomoci si dynamitem. Při výbuchu ona dávno vystřelená kulka opět vyletěla a zasáhla Zieglanda přímo do hlavy. Pomsta byla nakonec vykonána!...