Zda nynější státnost Ruska smete „majdan“ nebo proběhne „palácový převrat“, v jehož důsledku se v čele státu ocitne někdo poddajnější tlaku USA, než Putin

[25]

, nebo zda se právně legitimně Ruská federace transformuje v „konfederaci“ množství suvenýrních států, nebo zda Rusko zachvátí „ruská vzpoura, nesmyslná a nemilosrdná“ - to jsou pro síly, stojící za Obamou, malé nevýznamné detaily.

2.3.2. Co nezapadá do formulky, přístupné vnímání Obamy a jeho pánů

Připomeneme, že podtitulek ruského překladu knihy Obamy „Drzost naděje. Myšlenky o obrození amerického snu“ je „Kniha člověka, který může změnit Ameriku i celý svět“. Tj. analyzovat kroky USA v libovolném regionu planety, bez identifikace koncepce globální politiky, kterou provádí USA od okamžiku svého vzniku, znamená vědomě se odsuzovat k chybám a utrpení škody, plynoucí z těch chyb. Konceptuální jednoznačnost globální politiky USA je možné pochopit z téže knihy „Drzost naděje“ nezávisle na tom, zda v jejím základu leží myšlenky samotného Obamy, zredigované speechwritery, nebo je to text, napsaný druhými, pod nějž se Obama jednoduše podepsal jako „autor“, zosobňující určité politické síly.

Kniha dává charakteristiku zákonodárství USA:

(s.246)

Vyprávěje o svých setkání se senátorem Byrdem

[26]

(v té době nejstarším členem Senátu USA a má se za to, že zednářem), Obama uvádí jeho slova:

(s. 114-115).

Tj. USA se nachází pod mocí biblické koncepce zotročení lidstva, jejíž otrokářskou podstatu si američtí „svobodomilci“ a „ochránci práv“ neuvědomují.

Státnost USA je hodnocena Obamou nejen jako životaschopná, ale jako „vzor pro mnohé nyní prosperující státy“ (s.107), což podrozumívá její převahu nad jinými variantami vybudování státnosti. A properita je podle mínění Obamy podmíněna těmito faktory:

(s. 15)

(s. 65).

V souladu s pohledy takového druhu:

•  všichni, kdo Ameriku napodobují a snaží se realizovat její organizačně-řídící, kulturní a ekonomické principy ve své společnosti – jsou normální, pokrokově myslící lidé,

•  a všichni ti, kdo s tím nesouhlasí se v lepším případě mýlí, a v horším jsou to nenapravitelní „bad guys“, které je nutné neutralizovat, rozdrtit, zlikvidovat, a proto musí být veškerá síla Ameriky a s ní solidárního pokrokově myslícího lidstva namířena na řešení úkolů podobného druhu po celém světě.

Těmito principy se řídí všichni prezidenti USA od vraždy F.D.Roosevelta

[28]

(s výjimkou taktéž zavražděného Kennedyho), a tyto principy vyjádřil i Obama ve svém interview CNN, ze kterého je možné pochopit:

•  USA podporovaly pokrok na Ukrajině a Putin tam vytvořil nestabilitu: Putin je nepřítel pokroku.

•  Putin přijal jménem své země špatná rozhodnutí „ne proto, že měl nějakou velkou strategii, ale v podstatě proto, že ho protesty na Majdanu zaskočily.“ (výtka ohledně absence strategie je obviněním z hlouposti a politické neadekvátnosti).

•  A za liberálního Medvěděva bylo vše pokrokové: „... když jsem se stal prezidentem, tehdy jsme mluvili o resetu vztahů. Tehdy jsem myslím vytvořily efektivní pracovní vztahy s Medvěděvem. V důsledku toho začala ruská ekonomika růst, vláda získala možnost diverzifikovat ji. Vztahy Ruska s Evropou a celým světem byly pevné, Rusko s naší pomocí vstoupilo do WTO.“ (tj. integrovalo se do systému, uvedeného na obr. 2 v roli levné pracovní síly a zdroje levných přírodních zdrojů.)

Veškeré ono životní negativum, které nevyřčeno doprovází ty či ony deklarace podobného druhu, není liberály posuzováno buď vůbec, nebo je jimi hodnoceno jako konkrétní odstranitelné chyby, a ne jako nevyhnutelné důsledky defektivnosti systémotvorných principů buržoazního liberalismu v jeho politické a ekonomické praxi. Avšak i to, co není nahlas posuzováno, se z reality nevytrácí.

Obama podobně jako všichni stoupenci liberálního internacismu nechápe následující:

•  Buržoazní liberalismus jako ideologie a liberálně-tržní kapitalismus na jeho základě jako praxe (včetně kapitalismu s elementy státního plánování a státní regulace trhů) byl „světovým zákulisím“ odsouzen k likvidaci už v první polovině 19. století. S cílem jejich likvidace v globálním měřítku byl vytvořen a rozšířen marxismus jako světská, ateistická forma toho samého biblického projektu zotročení lidstva, jednou z jehož ideologických obálek je buržoazní liberalismus.

•  Marxistický projekt byl zaveden do slepé uličky úsilím bolševiků, v důsledku čehož ho „světové zákulisí“ muselo odepsat. To se projevilo v likvidaci SSSR a světového socialistického systému. Ale to neznamená, že byl odvolán smrtelný rozsudek ve vztahu k liberálně-tržnímu ekonomickému modelu – sebevražednému pro lidstvo v důsledku toho, že generuje globální biosféricko-sociální krizi. Smrtelný ortel bude realizován jinými způsoby, vycházejícími za rámec chápání, ohraničeného liberálně-individualistickými představami.

Je jistě možné předpokládat, že Putin nemá žádnou „velkou strategii“. Ale pokud Rusko strategii globální politiky má, nicméně Putin ji neohlašuje a nepropaguje, ale uvádí ji do života mlčky, pak jednání na základě předpokladu, že „strategie není“, způsobí chyby a ztráty. Právě s tím se setkaly USA, když Krym pro ně nečekaně odešel z „nezávislé“ Ukrajiny do Ruska, v důsledku čehož byla znemožněna dislokace útvarů 6. flotily USA v Sevastopolu a útočného letectva na krymských letištích, a v Krymu se nějakým zázračným způsobem vše k tomu potřebné ukázalo připraveným.  A USA a jim podřízené státy jsou odsouzeny setkávat se nepředvídatelnými ztrátami podobného druhu i nadále, protože ve vzájemně se vylučujících strategiích (koncepcích) a ve strategiích jejich realizace se vyplňuje následující:to, co je v jedné koncepci cílem, je v druhé chyba řízení, která musí být odstraněna (podle možnosti spolu s tím, co ji plodí). V životě se ta okolnost projevuje jako krach dosažení vytčených cílů nebo jejich kompletní znehodnocení v důsledku úspěchu řízení opačné strany

[29]

.

Přitom my nedoporučujeme vedení USA spoléhat se na to, že pokud se do čela státnosti Ruska dostane „mužik“ nebo „dáma“, vnímavější ke konzultativním službám ze strany zvláštních služeb USA, „progresivního světového společenství“ a jejich periferie v Rusku, nežli V.V.Putin, pak globální politika USA vyřeší jednu etapu úkolu vybudování „Pax Americana“, načež se bude moct zabývat „správným zcivilizováním“ „nesprávně civilizovaných“ národů Číny, Indie a dalších zemí, a tím završit biblický projekt globalizace.