Vnitřní prediktor SSSR
Analytická poznámka
Srovnání «abrahámských» věroučení
Existují tři věrouky (judaismus, křesťanství, islám) nazývané „abrahámské“, protože tyto věrouky vyznávají Abrahama (Bible) – Ibrahima (Korán) jako v současné globální civilizaci historicky prvního vyznavače monoteismu. I přesto však mezi těmito věroukami neexistuje smír.
Proč?
Abrahámské věroučení obsahují dva aspekty:
• první – bohoslovský: učení o Bohu a vzájemných vztazích lidstva i každého člověka s Ním.
• druhý – sociologický: doktrína o organizaci života lidské společnosti a vzájemných vztazích mezi lidmi.
Navíc věrouka každé z těchto abrahámských religií má svůj specifický charakter v každém z těchto aspektů, přičemž popírá názory ostatních dvou.
V bohoslovském aspektu jsou tyto rozdíly:
Judaismus a islám shodně uznávají monoteismus, jediného Boha a odmítají jako zavádějící dogma o Svaté Trojici (trojjediného Boha) historicky reálného křesťanství
. Přitom islám obviňuje historicky reálný judaismus z odpadlictví od Zjevení, uskutečněného skrz Mojžíše, a jeho záměně svévolným výmyslem, .Judaismus popírá Krista coby Mesiáše a tímtéž odmítá existenci Zjevení, uskutečněné Zhora prostřednictvím Krista. Islám uznává Zjevení, uskutečněné skrz Mojžíše, Krista i ostatní proroky, kteří přišli na svět před Mohamedem a učí, že Kristus byl počat pannou Marií skrze Ducha svatého a byl vtěleným slovem Božím, ale odmítají Ježíše Krista jako «syna Božího». Mimoto islám odmítá ukřižování a vzkříšení Krista
a má za zřejmé, že prvními odpadlíky od učení Kristova byli apoštolové, pročež historicky reálné křesťanství je velmi daleko od toho, co přinášel sám Kristus a konkrétně odpadlictví judaismu a křesťanství od původních Zjevení vyvolalo nezbytnost toho, aby přišel Mohamed a obnovil víru v jediného Boha v jeho skutečném, ne lidmi zkresleném pohledu, jak je to zakotveno v Koránu.Křesťanství ve všech svých větvích uznává Zjevení, dané proroky Starého zákona, počínaje Mojžíšem; obviňuje judaismus z odmítání Krista, přes něj daného Zjevení a učí, že se lidé u Posledního soudu ospravedlní svou vírou v Kristovu oběť na kříži – «Syna Božího».
Křesťanství i judaismus se shodují v tom, že neuznávají Mohameda jako posla Božího a v souladu s tím odmítají Korán coby zápis posledního Zjevení
.V sociologickém aspektu jsou tyto rozdíly:
Judaismus trvá na tom, že Izraelité -židé jsou vyvolený národ, jehož posláním je vládnout celému světu a dovést lidstvo k soudnému dni. Všechny ostatní národy mají právo na existenci pouze pod vládou bohovyvoleného národa a ty národy, které nechtějí bohovyvolenému národu sloužit, zhynou. Základem vlády židovstva nad světem je v souladu s Tórou (Starý zákon) nadnárodní monopol na lichvu.
«Nedávej v lichvu bratru svému (v kontextu soukmenovci, tj. židovi) ani stříbra, ani pokrmu, ani čehokoliv jiného, co je možné dávat v lichvu; cizímu (t.j. ne-židovi) dávej na lichvu, aby ti pán bůh (t.j. ďábel, jestli se svědomitě podíváme na existenci lichvářského parazitismu: proto slova «pán» a «bůh» v námi prováděné tématické analýze čteme vždy s nenapsaným prvním velkým písmenem) požehnal ve všem, k čemu přiložíš ruku svou na zemi, do které přicházíš, abys ji ovládnul» (poslední se týká nejen starověku a nejen starověkým židům zaslíbené Palestiny, přičemž to není převzato ze zápisu o rozšifrování jediného svitku historie nemoci, nalezeného při vykopávkách starobylé psychiatrické léčebny, ale ze současné, masově vydané knihy, propagované všemi Církvemi i jakousi částí „inteligence“ jako věčnou jistotu, danou jakoby Zhora.) – Starý zákon, Deuteronomium, kap.23, odst.19 a 20. «... a budeš půjčovat mnohým národům, ale sám si nevypůjčíš. [a budeš vládnout mnohým národům a oni tobě vládnout nebudou]
.Učiní tě hospodin [bůh tvůj] hlavou a ne chvostem, a budeš jen vyšší a nebudeš nižší, budeš-li se řídit přikázáními hospodina boha tvého, která ti dnes ukládám ochraňovat a plnit, a neodstoupíš ode všech slov, která vám dnes vydávám ani napravo, ani nalevo, aby jsi šel k jiným bohům a sloužil jim»,- Starý zákon, Deuteronomium, kap.28, odst.12 - 14. «Tehdy synové cizinců (t.j. následující pokolení ne-židů, jejichž předkové upadli do vědomě nesplatitelných dluhů k plemeni lichvářů) budou stavět stěny tvé (stejně jako nyní jsou mnohé rodiny Palestinských arabů životně závislé na možnosti výjezdů za prací do Izraele)a jejich králové ti budou sloužit („Já jsem žid králů“, námitka jednoho z Rotschildů na nepovedený kompliment na jeho adresu: „Vy jste král židů“); neboť v hněvu mém jsem tě bil, ale v mé blahosklonnosti k tobě budu milostiv. A budou otevřeny tvé brány, nebudou se zavírat ani ve dne, ani v noci, aby k tobě byl přinášen majetek národů a přiváděni byli králové jejich. Neboť národy a království, které ti nebudou chtít sloužit, zahynou, takové národy budou zcela vyhubeny»,– Starý zákon, Izajáš, kap.60, odst.10 - 12.Tato doktrína má odedávna rasistický charakter.
«... a nebudeme dávat své dcery cizím národům a jejich dcery nebudeme brát pro syny své» .– (Starý zákon, Nehemiáš, kap.10, odst.30.); země, do které vcházíte, abyste jí dědičně vládli, je znečištěna poskvrnou národů té země, kteří ji naplnili svými nečistotami. A nyní nedávejte dcery své k sňatku synům jejich a jejich dcery si neberte pro syny své a nehledejte smíru s nimi PRO VŠECHNY ČASY (zdůrazněno námi při citaci),abyste se jí zmocnili a užívali plodů té země a zanechali ji k následnictví dětem vašim navěky. (Starý zákon, První Ezdrášova, vůbec třetí kniha (jen v Bibli Kralické), kap.8, odst.84-86, v originále 2.kniha Ezdrášova, kap.8, odst.80-82).
Křesťanství přiznává jako fakt vyvolenost izraelitů-židů v minulosti, ale odmítá jejich vyvolenost v epoše po prvním příchodu Krista na tom základě, že židé se zřekli Krista a jeho učení. Přitom historicky zformované křesťanství v sobě neobsahuje jakoukoliv k judaismu alternativní doktrínu organizace života společnosti a její ekonomiky, což otevírá cestu k tomu, aby i v novozákonních dobách působily starozákonní principy vlády kdysi bohem vyvolených nad světem.
Hierarchie všech historicky reálných takzvaných «křesťanských církví», včetně hierarchie Pravoslaví v Rusku, trvají na božím vnuknutí této koncepce a kánon Nového zákona ji hlásá jménem Krista, bez jakéhokoliv opodstatnění k tomu, na věky věků jako blahý Boží Zámysl:
«Nemyslete, že jsem přišel rušit zákon nebo proroky
. Nepřišel jsem zrušit, ale naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, dokud se vše nestane, nepomine jediné písmeno či jediná čárka ze zákona,», – Nový Zákon, Evangelium Sv.Matouše, kap.5, čl.17, 18.Převážná většina duchovenstva ustupuje od diskuze o posuzování problematiky působení Bible na historii v minulosti a na politiku v současnosti. Nicméně jedinci mezi církevními autoritami docházejí k pochopení podstaty projektu. P.A.Florenský končí svůj dopis V.V.Rozanovi z 26. října 1913 těmito slovy:
1
Korán, súra 4: 171. Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Alláha(Boha) a slovem Jeho, které On vložil do Marie, a duchem Jeho. A věřte v Alláha a posly Jeho a neříkejte – tři (t.j. Svatá Trojice, naše objasnění při citaci)! Přestaňte, to je lepší pro vás. Alláh vskutku je jediným bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě, vždyť náleží Mu vše, co na nebesích je i na zemi; a Alláh dostatečným je ochráncem.
V Bibli dogma o Svaté Trojici není nikde přímo vyjádřeno: ani ve Starém, ani v Novém zákoně.
2
Korán, súra 62:
5. Ti, kterým bylo dáno nésti Tóru, a oni ji potom nenesli, jsou podobni oslu, jenž naložen je knihami. Jak hnusná je podoba lidí, kteří za lež prohlašují znamení Alláha! Ale Alláh nepovede cestou správnou lid nespravedlivý!
6. Rci: „Vy, kteří vyznáváte židovství! Domníváte-li se, že jste Alláhu bližší než ostatní lidé, pak si přejte smrt, jste-li pravdomluvní!“
7. Ale oni si ji nikdy nebudou přát kvůli tomu, co provedly již předtím ruce jejich. A Alláh dobře zná nespravedlivé!
3
Korán, súra 3: 79. Nehodí se člověku, aby mu Alláh dal Písmo, vědění a proroctví, a aby (ten člověk) potom lidem řekl: „Buďte služebníky mými, nikoliv Alláha, ale buďte rabíny proto, že učíte Písmu, a proto, co studujete.“
4
Korán, súra 4: 155. A pak prokleli jsme je za to, že porušili úmluvu svou, neuvěřili ve znamení Boží, zabíjeli nespravedlivě proroky, a také za slova jejich: „Srdce naše jsou neobřezána.“ Ba ano, Bůh jim je zapečetil kvůli jejich nevěrectví a jen málo z nich uvěřilo;
156. a za nevěrectví jejich a za slova jejich o Marii, jež nehoráznou byla pomluvou,
157. a za slova jejich: „Věru jsme zabili Mesiáše, Ježíše, syna Mariina, posla Alláhova“. (však oni jej nezabili ani neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo; A věru ti, kdož jsou o něm rozdílného mínění - jsou vskutku na pochybách o něm, nemají o něm vědomosti žádné a sledují jen dohady; Nezabili jej, - určitě,
158. ne, Alláh jej k sobě pozdvihl, neboť Alláh je mocný, moudrý!
159. A věru není nikdo mezi vlastníky Písma, kdo by v Něj neuvěřil předtím, než zemře, a v den zmrtvýchvstání bude pak proti nim svědkem!) -
160. a tak, za nespravedlnost těch, kdož vyznávají židovství, jsme jim zakázali rozkoše života, jež dříve jim byly dovoleny, a také za jejich četná uchýlení od cesty Alláhovy,
161. i za to, že brali lichvářské úroky, ačkoli jim to bylo zakázáno, a za to, že pohlcovali majetky jiných lidí podvodně. A připravili jsme pro ty, kdož mezi nimi nevěří, trest bolestný.
162. Avšak těm z nich, kdož ve vědění jsou pevní a věřící a uvěřili v to, co bylo tobě sesláno, a v to, co bylo sesláno před tebou, a dodržují modlitbu a rozdávají očištění (t.j. almužnu, milodary: naše vysvětlení při citaci) a věří v Alláha a v poslední (t.j. soudný: naše vysvětlení při citaci) den, těm věru dáme odměnu nesmírnou!
5
Korán, súra 3: 52. A když Issa (t.j.Kristus) pocítil nevíru jejich, pravil: „Kdo budou pomocníky mými Alláhovi?“ I odpověděli apoštolové: „My pomocníky Alláha budeme, my v Alláha věříme, a ty podej svědectví, že do vůle Jeho odevzdáni jsme.
53. Pane náš, uvěřili jsme v to, cos nám seslal, a následujeme posla; zapiš nás tedy mezi ty, kdož pravdu dosvědčují!“
54. I strojili mu úklady, avšak i Alláh strojil lest a Alláh nejlépe umí strojit lest.
6
Korán, súra 5: 12. Alláh přijal úmluvu od dětí Izraele a dali jsme povstat mezi nimi dvanácti vůdcům. I pravil Alláh: „Já zajisté jsem s vámi; a budete-li dodržovat modlitbu, dávat almužnu, věřit v posly Mé a pomáhat jim a poskytnete-li Alláhu krásnou půjčku, věru vás očistím od vašich skutků špatných a uvedu vás do zahrad, pod nimiž řeky tekou. A kdo z vás ještě po tomto bude nevěřící, ten věru zbloudil z cesty rovné.“
13. Protože však porušili svou úmluvu, prokleli jsme je a zatvrdili jsme srdce jejich, takže přemísťují slova z jejich míst a zapomněli na část toho, co jim bylo připomenuto. A stále se budeš dovídat, jak zrazují - až na několik málo z nich. Odpusť jim a promiň, neboť Alláh věru miluje ty, kdož dobro konají.
14. I od těch, kdož říkají „Jsme křesťany“ - Přijali jsme zákon. Avšak i oni zapomněli část z toho, co bylo jim připomenuto, a vyvolali jsme mezi nimi nepřátelství a nenávist až do dne zmrtvýchvstání. A tehdy jim Alláh oznámí, co vlastně provedli!
15. Vlastníci Písma! Nyní již přišel k vám Náš posel, aby vám jasně vyložil mnohé z toho, co skryli jste z Písma, a prominul vám mnohé. A přišlo k vám nyní od Alláha světlo a Písmo zjevné,
16. jímž Alláh povede ty, kdož usilují o Jeho zalíbení, po cestách míru a vyvede je z temnot na světlo z dovolení Svého a dovede je tak ke stezce přímé.
7
Ačkoliv na Youtube je video, ve kterém představitelé rabinátu přiznávají Korán Zjevením: http://www.youtube.com/watch?v=dVf1Z1LQt54; http://www.youtube.com/watch?v=_rCloOefAGg.
8
Analogicky Starý Zákon, Deuteronomium, 15:6, «... hospodin, bůh tvůj ti požehná, jak ti řekl, a ty budeš poskytovat půjčky mnohým národům, a sám si nebudeš půjčovat. Budeš nad mnohými národy, ale oni nad tebou nebudou vládnout».
9
Verš Starého zákona, Deuteronomium, 28:15, který pokračuje v tomto textu, je ve své podstatě hrozba: «Nebudeš-li naslouchat hlasu pána boha svého a nebudeš-li bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy a nařízení, které ti dnes udílím, dopadnou na tebe všechna prokletí a postihnou tě». Dále následuje výčet prokletí.
Vše dohromady = sliby pozvednutí v rasy pánů + vydírání a teror ve vztahu k otrokům-nevolníkům biblického projektu, nepřejících jim stát se jakoby pány otroků.
10
«Zákon» a «proroci» v dobách Kristových je to, co se nyní nazývá Starý zákon.