Rozprostraňování modifikací davově-"elitárních" koncepcí vyžaduje, aby hranice vyřčeno-nevyřčeno byla určena ze strany vyšší hierarchie osobnostních zasvěcení: vždy existuje to, co nemají právo vědět a umět ti, kdo stojí níže. Ale protože u nich mohou vznikat otázky, týkající se pro ně zakázaných zón, všechny ideologické formy zavedení davově-"elitárních" koncepcí do společnosti jsou charakterizovány narušením principu souhlasu (ladu, harmonie) a vzájemného doplňování se vyřčené a nevyřčené části informace.

Tomu odpovídaje, každá imitačně-provokační činnost tak či onak v sobě nese přinejmenším dva vzájemně se vylučující systémy zamlčení (nevyřčeného): jeden, který je vlastní koncepci, která je imitována; druhý, který je vlastní té koncepci, která se imitátory zavádí do života ve skutečnosti, a která odpovídá jejich úrovni zasvěcení (pozici v hiearachii)[40].

Děje se to jak v důsledku práva lhát ze strany hiearchicky výše postavených, hiearchicky níže postaveným, tak i v důsledku vnitřní konfliktnosti libovolného "já-centrického" kaleidoskopického vnímání světa, obnažujícím se v jakémkoliv dostatečně dlouho trvajícím procesu samořízení (řízení), probíhajícím na jeho osnově.

Koncepce sociální bezpečnosti v Bohoděržaví nezapadá do tohoto staletími odladěného schématu imitačně-provokační činnosti. Kromě toho, že KSB jako jedno z kritérií správnosti (adekvátnosti) vyhlašuje princip souhlasu a vzájemného doplňování smyslu ohlášení-umlčení (vyřčeného-nevyřčeného), KSB, přiznávajíc právo mýlit se každému člověku, ale kategoricky odmítá jakoukoliv vědomou lež.

Lež nevede ke spasení. Každý, kdo není schopen za všech okolností mluvit bez výjimek pravdu, nekoná to, přívrženectví k čemuž deklaruje. Libovolná "lež pro dobrou věc" může být v budoucnu položena do základů chybného rozhodnutí, které má potenciál poškodit tu záležitost, kvůli které byla v minulosti spáchána. A podobně je škodlivé pro cíl vytvářet statisticky předurčené možnosti dělání chyb v budoucnosti, které se budou muset řešit a odstraňovat v důsledku neodstraněných chyb, vyvolaných "lží údajně pro dobrou věc", pronesenou dnes. Pravda je mnohohranná a proto pozemská moudrost spočívá ne v tom, v pravý čas zalhat "pro záchranu", ale v tom, zavčas najít, říct a udělat tu pravdu, kterou okolnosti a svědomí vyžadují.

V souladu s tím:

•   každý, kdo prohlašuje o svém přívrženectví KSB, ale je chycen při lži, je imitátor-provokatér;

•   každý, v čí činnosti byly objeveny nesoulady mezi ohlášeným a nevyřčeným (což je v principu přípustné v důsledku uznávání práva na chybu), ale kdo nahlas a nebo mlčky(nepřímo) zpochybňuje princip souhlasu a informační komplementárnosti ohlášení a umlčení (vyřčeného a nevyřčeného), tím zachovávaje přívržennost umlčením a ohlášením, vlastních cizím koncepcím, je imitátor-provokatér.

Stoupenci KSB stačí ty dva předpoklady jednoduše znát a pamatovat na ně, především ve vlastní činnosti, a když se setkává s činností druhých. Jsou to spolehlivá kritéria rozpoznání imitátorů-provokatérů, činných v ideologické oblasti konceptuální moci Koncepce sociální bezpečnosti v Bohoděržaví.

Druhá okolnost, spojená s šířením koncepce ve společnosti, spočívá v tom, že koncepce vykořenění davo-"elitarismu" předpokládá úplnou absenci nesporných autorit, včetně absence "guru", kteří by autoritativně vykládali ty či ony aspekty KSB a vytvářeli publikum k osvojení koncepce v subjektivním chápání guru, a ne v její skutečné podobě, předurčené Shora.

Předpokládá, že lidé, kteří projevují zájem k přechodu společnosti k životu v Bohoděržaví, se zabývají především sebevzděláváním, a tím pádem, pokud ten reprezentant koncepce, ve kterém někdo vidí učitele-autoritu, sám v sobě nic nového v procesu jím vedeného vzdělávání neobjevil, spadl sám do imitace konceptuální činnosti.

Při tom i sebevzdělávání se v KSB chápe a realizuje svou podstatou jinak, než je přijato v modifikacích davo-“elitarismu“. Davově-“elitární“ pyramida se buduje na základě ohraničení přístupu ke společensky významnému vědění a praktickým návykům. Konflikty mezi různými modifikacemi davo-“elitarismu“ v jedné a téže společnosti jsou ve své podstatě konflikty o otázce přístupu těch či oněch osob a společenských skupin k společensky významnému vědění a návykům a v otázce práva realizovat vlastní vědění a návyky v řízení společnosti. Proto, pro svržení jedné modifikace davo-“elitarismu“ a jeho záměně na jinou modifikaci stačí cestou sebevzdělávání, protizákonném v předchozí modifikaci davo-“elitarismu“, si osvojit určité vědění a praktické návyky, a na jejich základě ovládnout (převzít) řízení osedláním, potlačením nebo vyhlazením předchozí „elity“ a nad ní stojící předchozí legitimní hiearchií znacharů-“žreců“.

Koncepce sociální bezpečnosti v Bohoděržaví odmítá davo-“elitarismus“ a otevřeně říká, že všechno vědění a návyky jsou všeho všudy přídavkem k typu psychiky; že cíl první priority sebevzdělávání v KSB je trvalý přechod osobnosti k lidskému typu psychiky: vše ostatní je podřízeno realizaci tohoto cíle, především u sebe samého, aby ostatním byla ukázana možnost realizace tohoto cíle osobním příkladem vlastní proměny v Člověka[41].

Tento přechod je skutečně nemožný bez osvojení společensky významných znalostí a návyků, majících vztah především k procesům řízení a samořízení, ale jejich osvojení je úkol podřízen a související úkolu změny typu vlastní psychiky každého upřímného stoupence Koncepce sociální bezpečnosti v Bohoděržaví. Osvojení jen vědění a návyků při tvrdošíjnosti v podpoře démonického typu vlastní psychiky, je nedostatečné pro vykořenění davo-“elitarismu“; a při tom představuje nebezpečí pro jedince, tvrdošíjné ve vlastním démonickém typu psychiky a odmítající z něj ustoupit.

Díky této zvláštnosti je Koncepce sociální bezpečnosti v Bohoděržaví automaticky chráněna od imitačně-provokační činnosti v odvětví ideologické moci.

Ano, v oblasti ideologie je možné používat terminologický aparát KSB pro přikrytí politiky, ležící v mantinelech davově-“elitárních“ koncepcí. Jsou možné i pokusy záměny KSB v její svébytně originální podobě, v jaké je vyjádřena k současného okamžiku na stránkách dotu.ru [42],

mera.

com.

ru

,

vodaspb.

ru

, na její převyprávění vlastními slovy někým z imitátorů[43]. Je možné masové publikování textů, v jejichž základě leží originální texty KSB, nicméně zcenzurované pro realizaci cílů imitátorů-provokatérů a jejich pánů-loutkovodičů. Možná že jejich náklady budou takové, že budou společnosti dostupnější, než originální texty nositelů konceptuální moci Koncepce sociální bezpečnosti v Bohoděržaví. Je možné také ve společnosti organizovat masivní propagandistickou kampaň nové národní ideologie, údajně vyjadřující KSB, ale stejně jako dříve jen maskující politiku podpory davo-“elitarismu“. Je možné i mnoho dalšího...

Ale úspěch imitačně-provokační činnosti takového druhu nebude větší, než „úspěchy“ v propagaci Svazu „pravých“ sil (SPS), „Jabloka“, stran Zjuganova, Žirinovského a dalších téměř půl sta politických stran: je možný vznik jedné nebo dokonce několika politických stran a hnutí hlásících se ke KSB, představených centrálními výbory a výbory v krajích, placených z prostředků sponzorů, ale masy řadových členů, podporujících a realizujících jejich politiku v regionech, takové strany mít nebudou; nové nomenklaturní „elity“ nebudou mít žádnou podporu širokých vrstev nestraníků.