Samotné přírodně-geografické prostředí toho území bylo mocným fortifikačním systémem, díky němuž bylo místní obyvatelstvo dobře ochráněno od vpádů agresorů zvenku

[17]

. Přitom produktivita přirozených biocenóz byla mnohokrát vyšší než dnes: ryb bylo více a byly větší; hřiby, jahody, ořechy, med byly dary lesa; plus k tomu lov a zemědělství

[18]

, v luzích – pastva dobytka a příprava sena, - to vše garantovalo při dobře organizované kolektivní práci dostatečně vysokou úroveň „potravinové bezpečnosti“ kompaktně žijících skupin obyvatel. I vnitřní systematické konflikty s cílem ukořistění statků, vyprodukovaných sousedy

[19]

, byly v podobném geografickém prostředí málo efektivní, ve srovnání s vlastní prací, kvůli vysokým přepravním nákladům na jejich organizaci a realizaci, což bylo tichým stimulem k organizaci právě práce, a nikoliv války

[20]

; a při nízké průměrné hustotě osídlení byly vnitřní konflikty ohledně kontroly nad tím či oním územím jednoduše nesmyslné, stejně jako masové chytání cizích s cílem jejich proměny v otroky. Palisády z kůlů okolo dávných sídel jsou ve větší míře ochranou před divokými zvířaty, než před lidmi, ozbrojenými „podle módy“ té doby.

Jak je známo, reliktní kultury, které se zachovaly v různých koutech naší planety, ve své většině při svém charakteristickém způsobu života na základě dávných tradic, regulujících vztahy pohlaví, nedopouštějí přelidnění ve svých ekologických nikách. Proto je možné retrospektivně předpokládat, že v dávnosti na území východoevropské roviny žijící zde slovanské rody, udržující úklad(způsob) života, vypracovaný staletími, nepřipouštěli přelidnění jimi obývaných prostor[21].

Ale existuje ještě jiný aspekt, svého druhu „efekt rozměrů“ Východoevropské roviny v jejím srovnání s jinými regiony vzniku kultur dávnověku.

V technice je známo, že kvalita zobrazení, kterou může „nakreslit“ optický systém nebo radioteleskop, ve mnohém závisí na jejich rozměrech. Pokud na určité frekvenci pracuje radioteleskop s průměrem paraboly 50 metrů, jedná se o jednu kvalitu; a je radioteleskop „anténovým polem“ velikosti několika kilometrů, nebo dokonce několik radioteleskopů, umístěných desítky kilometrů od sebe a pracujících v synchronním režimu, pak se jedná o jinou kvalitu, vysoce převyšující kvalitu radioteleskopu s parabolou 50 metrů. A ve školním teleskopu s průměrem 60 mm je v principu nemožné uvidět to, co dovoluje vidět teleskop-reflektor se zrcadlem průměru 6 м. V noci je i jednoduchým dalekohledem vidět lépe, než prostým okem, protože průměr optického systému dalekohledu je mnohokrát vyšší než průměr čočky lidské oka velikosti několika mm.

Lidský organismus se skládá z mnoha biologických – biopolových „anténních komplexů“. A jak je známo z etnografie, samozřejmě pokud etnografové nejsou oslepeni mechanicko-materialistickými představami o tom, že „něco takového není možné“, představitelé tzv. primitivních reliktových kultur jsou rozvinutější v oblasti „paranormálních schopností“ - takových, jako telepatie, jasnovidění atd., než představitelé technicky pokročilých kultur „vysoké civilizovanosti“, protože potřeba získávat informace o příbuzných a blízkých, nacházejících se někde jinde v důsledku hospodářské nebo vojenské činnosti, o své vlastní pozici v krajině atd. - existuje, ale pošta ani telegram, ani mobilní telefony nejsou. V dávnosti, o které mluvíme, také nebyly (ještě nebyly vynalezeny) a potřeba znát byla, a ty potřeby se určitým způsobem realizovaly na biologické osnově organismu člověka a jeho psychiky jako systému zpracování informací[22]. A ačkoliv všichni lidé mají něco biologické společného, přesto jednota kultury je ještě další faktor, ve vztahu k biologii doplňující, který spojuje množství jedinců v jeden celek.

A pokud se vrátíme od biologie člověka, etnografie reliktových kultur a dříve uvedených technických analogií k životu našich předků na východoevropské rovině v dávnosti (a to má své opodstatnění v jednotě zákonů fyziky, týkajících se vyzařování a interakce vyzařovaných polí a dalších druhů matérie), pak biocenózy východoevropské roviny + naši předkové, kteří rozšířili na ohromném území jedinou společnou kulturu, harmonicky interagující s udržitelnými biocenózami a udržitelnou v následnosti generací, představují dohromady biosystém, který ve světě neměl a nemá analogii

[23]

— ani v aspektu produktivnosti biocenóz v přepočtu na jednoho člověka, ani v aspektu strategické fortifikační efektivity samotné krajiny v roli prostředku ochrany od vpádů zvenku, ani v aspektu rozměrů biopolového „anténního pole“, tvořeného obyvatelstvem.

Poslední aspekt je nejzajímavější a proto je zvláštní otázkou:

K jaké informaci odkrývalo přístup to ohromné „anténové pole“ a do jakých informačních proudů a algoritmů – pozemských i kosmických – s jeho pomocí mohli vcházet jeho účastníci. Tj. jaké vnímání světa rodilo v jedinci ono „anténové pole“, jehož účastníkem on byl.

Ale obrátivše pozornost na informačně-algoritmické procesy v „anténovém poli“ osídlení, není dobré zapomínat ani na biopolovou výměnu energií lidí a biocenóz, charakteristických pro regiony jejich stálého prožívání (tím spíše v následnosti generací).

Celkově, biocenózy, kultura kompaktně-občinného prožívání a hospodářské činnosti, a také „anténní pole“ východoevropské roviny, to jsou ty faktory, pod jejichž vlivem se rodil původně ruský charakter.

3.4. Kompaktně-občinný charakter života a jednota kultury různých občin

Ale přestože v libovolných přírodně-geografických podmínkách je člověk tvor společenský, a bezprostřední vliv na formování charakteru lidí v nových generacích v procesu jejich stárnutí vykazují ostatní členové společnosti, kteří dětem a výrostkům ukazují příklady toho, jak se člověk v principu může chovat v životě a jaké to bude mít důsledky pro něho samého a pro okolí.

V dohistorické

[24]

době jsou známy dva základní způsoby prožívání kmenů-rodů a národností dávnověkého lidstva:

•  Rodinně-klanová separace na základě vedení svého hospodářství každou rodinou (nebo několika rodinami) v izolaci od ostatních příbuzných rodin a klanů při epizodickém setkávání s nimi. Takový životní úklad je charakteristický hlavně pro kočovné národy, kde je hlavním druhem hospodářské činnosti chov skotu.

•  Kompaktně-občinný, při němž se na jednom místě soustřeďovali představitelé více než několika rodin nebo klanů, kteří žili vedením společného hospodářství, ze kterého každý získával jemu náležící podíl vyprodukovaných hodnot při epizodickém nebo periodickém setkávání s druhými občinami, žijícími podle stejných principů v oblasti rozšíření kultury společné všem občinám.

Ten či onen úklad života v dávnověku byl podmíněn především možnostmi vedení hospodářské činnosti v oblasti prožívání a efektivitou hospodaření, tj. průměrnou produktivitou pracovní činnosti v přepočtu na jednoho člověka v následnosti generací při dostupné úrovni odpovídajících technologií a organizace prací

[25]

.

Aby při rodinném-klanovém úkladu rodina přežila v následnosti generací, musí na jednoho člena připadat určité množství hlav skotu, který lidi živil a umožňoval každodenní život. Aby se stádo obnovovalo a bylo nevysychajícím zdrojem obživy během mnoha let, byla nutná určitá plocha pastvin (různá v různých regionech, což bylo podmíněno charakterem a produktivností biocenóz). Ty okolnosti určovaly minimální vzdálenost od sebe, ve které mohly rodiny žít na základě tohoto hospodářského úkladu, a ohraničovaly mezní hustotu obyvatel v oblasti, při jejímž překročení bylo nevyhnutelným zchudnutí a ztížení života všech, nebo vnitřní konflikty zaměřené na vyhlazení protivníka v procesu konkurence rodin a klanů za hospodářské výhody. Sněmy nikoliv všech rodin, ale jen některých představitelů všech rodin, v takových kulturách mají periodický charakter (doba námluv a svateb, obvykle spadající na období minimální pracovní vytíženosti; nějaké všem společné religiozní nebo kultové akce; trhy, - které často spadaly na stejná období) nebo mimořádný charakter (organizace nájezdu na sousedy nebo organizace obrany před nájezdem sousedů, vypracování strategie reakce na živelnou pohromu atp).  Při takovém úkladu může být určitý počet otroků užitečný v hospodářství, a zabrání stád sousedů a jejich částečné vyhlazení a částečná proměna v otroky je jeden ze způsobů rychlého podstatného zlepšení vlastního materiálního postavení

[26]

.